Založit webové stránky nebo eShop

VLADY GRYC

Zpívající textař Vlady Gryc natočil debutové album, které se hlásí k retro popu

pondělí 6. února 2017, 20:49 Text: Robert Rohál, Foto: Petr Burda

Debutové album dokončil v minulých dnech Vlady Gryc. Řadu let sice žije v Berlíně, ale své písničky směřuje k českému publiku. Ostravský rodák se na desce spojil s německým skladatelem Marcem Risenem, který je autorem všech skladeb. Texty si Vlady Gryc napsal sám.

 

Vlady Gryc v nahrávacím studiu.

Před časem jsem někde četl, že jste zpíval snad se všemi našimi zpěvačkami…

To je fakt, a nejen s našimi (smích). Ale teď vážně. Před časem mi někdo z mých známých zavolal a ptal se, co dělám. Já zrovna asi uklízel, nebo se věnoval něčemu doma a pouštěl jsem si zrovna CD Heleny Vondráčkové a zpíval jsem si s ní. Takže ze mě vypadla odpověď, že zrovna zpívám s Helenou. Načež se z druhé strany ozvalo „Jó, tak on už zpívá i s Vondráčkovou“. Odpověděl jsem, že já už vlastně zpíval s kdekým. Netušil jsem, že se tenhle výrok, tahle hra se slovy tak chytí a že se to tak hojně bude dávat k lepšímu.

Já jsem si už od malička pořád něco prozpěvoval nebo broukal, a když v rádiu hráli písničky našich interpretů, tak jsem si je vždycky odzpíval s nimi. Takže jsem v podstatě vlastně zpíval snad s každou naší zpěvačkou či zpěvákem (smích). Vždycky jsem z toho udělal takový živý duet. Později jsem rozšířil okruh svých "duetových partnerů" i na zahraniční interprety, takže jsem si zazpíval i třeba s takovou Madonnou (smích). Neumím poslouchat ani cédéčka tak, že bych si sednul a v klidu si CD poslechnul celé. Prostě si to pustím, vezmu booklet do ruky a odzpívám to s nimi. 

Se kterou z nich byste si chtěl zazpívat duet?

Pár by jich bylo. Určitě mezi ně patří Věra Špinarová, Helena Vondráčková, Maruška Rottrová, Marcela Březinová, ale taky se mi moc líbí hlasy Ilony Csákové, Tanji, Marcely Holanové, Báry Basikové... Ale něco chtít je jedna věc a druhá věc je, jestli by do toho některá z nich šla. V první řadě bych musel mít písničku, která by tu či onu zpěvačku mohla oslovit, ale pak je tu ještě to, že  je nazpívání duetu závisí na spoustě dalších okolností. Ale člověk má mít své sny, protože když o své sny přijde, tak už vlastně nemá pro co žít... Tak se na to dívám já. A já jsem z těch, kteří si své sny snaží postupně plnit, takže třeba někdy...

Schyluje se k vydání vašeho prvního CD.  Jaký ponese název a jaký styl přinese?

CD se bude jmenovat Já svý sny mám a bude obsahovat dvanáct skladeb. K lidským snům a jejich důležitosti v životě jsem se vlastně už vyjádřil předtím. CD bude v jakémsi „retro“ stylu, což znamená, že se na něm projeví prvky osmdesátých a devadesátých let, tedy hudby, na které jsem já vyrůstal a kterou jsem velmi ovlivněn a kterou i dnes považuji za nejlepší muziku všech dob. Upřednostňuji hudbu, která má jasnou melodickou linku, kde se refrén jasně a zřetelně liší od slok, melodie, které jdou do ucha. Právě proto si dnes stále pamatujeme ty staré fláky z našeho mládí a dokážeme si je zazpívat i po dvacet i více letech. Současná muzika mě moc neoslovuje, teda až na pár výjimek.

Jak hodláte album propagovat?

 

Nemám za sebou žádné velké vydavatelství, které by se v rámci smlouvy o patřičnou propagaci postaralo, takže budu využívat služeb sociálních sítí, a médií, budu se snažit vnutit do rádií, televize a využiji vystoupení, kde budu písničky z CD prezentovat. Uvidím, jak se to bude celé odvíjet, které dveře se mi pootevřou a které naopak zůstanou zavřené, protože plány se často liší od reality. Každopádně udělám vše, co bude možné a jelikož jsem člověk s pozitivním myšlením, tak věřím, že vše dopadne dobře.

 


 

 

 

Nahrávání probíhá v dobré náladě, hodnotí zrod svého debutového alba Vlady Gryc

pátek 28. října 2016, 19:11 Text: Robert Rohál

První vlastní album dokončuje v těchto dnech zpívající textař Vlady Gryc. Ostravský rodák žije léta v Berlíně, ale své písničky směřuje k českému publiku. Po singlu a videoklipu chystá českým fanouškům pro příští rok nejen album, ale i živá vystoupení.

 Zpívající textař Vlady Gryc se svou kamarádkou, rockovou zpěvačkou Tanjou. (Foto: Robert Rohál)

 

 

 

 

 

 

 

 

Nahráváte v Berlíně. V jaké náladě vzniká nahrávka a kam album patří žánrově?

Ano, konečně! Album už mělo být vlastně dávno hotové, ale po nepředvídaných změnách došlo k půlročnímu posunu. Teď už natáčíme. Nahrávání probíhá v duchu dobré nálady a všechno zatím probíhá v pohodě a podle plánu. CD bude obsahovat skladby popové, pop rockové, bude tam i nějaké blues. Celé album by mělo obsahovat dvanáct nebo třináct písniček.

Předpokládám, že písně textujete vy, kdo je autorem hudby a aranžmá?

Přesně tak. Texty si píši sám a o skládání hudby a aranže tohoto projektu se stará Marc Risen. Avšak ve skladatelském týmu nedošlo k žádným změnám, vše je stejné jako na začátku, pouze se v roli skladatele bude nyní objevovat jméno Marc Risen. Ostatně Lady Gaga se taky nejmenuje Lady Gaga, že?

Objeví se na ní i nějací zpívající hosté?

Chtěl bych na CD zařadit tři dueta. Jsou to poslední tři písničky, které ještě zbývají natočit. Ale neptejte se mě na jména, jsem v tomto směru pověrčivý. Zeptejte se za měsíc, až bude album s konečnou platností hotové. Prozradím jen to, že jsou to tři krásné ženy, moje blízké kamarádky a všechny se pohybují v umělecké branži, i když každá v jiném oboru.

Na albu je prý i písnička, která je hodně osobní…

Asi tuším, na kterou skladbu narážíte. Ano, je to velmi osobní píseň a má pro mě velký význam. Je to takový můj osobní striptýz. Odhaluji v ní zcela dobrovolně svůj život, svoji duši. U této písně jsem se nesnažil psát text tak, aby se líbil ostatním lidem, tato píseň je důležitá pro mě. Cítil jsem potřebu udělat to teď, nebo nikdy. Už teď vím, že takový text pro sebe nikdy v budoucnu nenapíši.

Album vyjde na jaře, jakému publiku bude určeno?

Vzhledem k tomu, že jsem vyrůstal na muzice osmdesátých a devadesátých let a i dnes považuji toto období za hudebně nejlepší, tak se v mých písních jistě najdou prvky této doby. Současná světová hudební scéna mě, až na pár výjimek, fakt nebere. Takže by se asi dalo říci, že album bude určeno těm, kteří vyrůstali ve stejné době jako já, ale je vlastně určeno všem, kterým se moje písničky budou líbit.  


 

Vlady Gryc napsal pro Tanju text k rockové baladě Bůh si vzal snad dovolenou

 

Koncem června se v ostravské kavárně Atlantik potkali dávní přátelé – zpěvačka Tanja a zpívající textař Vlady Gryc. Už delší dobu se schyluje ke spolupráci, přičemž první vlaštovkou by měla být rocková balada z pera hudebního skladatele Michala Worka.

Oba umělce spojuje nejen rodná Ostrava a začátky, kdy se oba potkávali na talentových soutěžích, ale i Německo, kde začali – i když každý jinde – už před mnoha lety žít. Tak jako tak své pracovní aktivity směřují směrem k českému publiku.

„I když teď vystupuji a v blízké budoucnosti budu vystupovat jako host skupiny Citron, existuje i další projekt, ke kterému mi Vlady napsal texty a který dostane posléze konkrétní albovou podobu. Je mezi nimi i baladicky laděná písnička Bůh si snad vzal dovolenou, kterou bych ale ráda natočila co nejdřív,“ říká Tanja Kauerová.

Zatímco Tanja vystupuje i s vlastní doprovodnou kapelou, kde občas účinkuje jako sboristka i její talentovaná dcera Nikola, Vlady se na příležitostné vystupování teprve chystá. Nejdřív by rád v Německu dokončil nahrávku debutového alba. Jakmile bude CD na světě, rád by podnikl v Česku – protože album bude k mání právě v Česku - sérii koncertů.

Vedle toho by rád ještě letos natočil jeden případně dva videoklipy, které jsou už ve fázi příprav. Zatím pracuje na scénářích, ale v minulých dnech, co strávil v Česku, podnikl i obhlídky. Nejvíce se mu líbilo v Kroměříži, ale během léta navštíví ještě další zajímavá místa. Za kamerou bude stát jeho stabilní spolupracovnice Táňa Lietavová, která je podepsána i pod jeho crazy klipem Tchýně.

S Tanjou si Vlady Gryc v mnoha směrech rozumí, roky jsou přátelé. Ne náhodou jí otextoval sérii nových písniček. Jsou v kontaktu jak v Německu (Vlady Gryc žije v Berlíně, Tanja v Bad Pyrmontu), tak se rádi potkají i v Ostravě, kam občas zajíždějí za rodiči a početným příbuzenstvem.

„Tanja je teď hodně vytížená s Citronem, čeká ji spousta koncertů a snad i album, ale ani to nám nebrání setkávat se, povídat si a spřádat plány. Tanja je vůbec skvělá kamarádka a výborná zpěvačka, moc jí ten návrat na velká podia s kapelou formátu Citron přeju,“ tvrdí Vlady Gryc.

Co na to Tanja? „Přestože jsem rockerka a mám ráda rockovou muziku,“ říká zpěvačka, „ráda si občas střihnu i pěknou baladu s nosným textem. Nerada dělám polovičaté věci. V současné době vkládám veškerou svou energii do turné s Citronem a až potom se chci naplno soustředit na dokončení připravovaného a slibovaného alba. Chci být s výsledkem stoprocentně spokojená.“

Text: Robert Rohál / Sobota 2. července 2016, 8:50 / 


 

Noví muži českého popu si jdou svou cestou. Každý z nich je svým způsobem zajímavý a svůj

Co spojuje tři nové muže českého popu, je hlavně Morava, odkud všichni tři pocházejí. Nejsou ani žádnými začátečníky, něco už mají za sebou. A i když ani Pavel Novák junior, ani Vlady Gryc a ani Josef Bouda nežijí v Praze, budování umělecké kariéry se jim daří.

 

Zpěváci Pavel Novák jr., Vlady Gryc a Josef Bouda.

 Zpěváci Pavel Novák jr., Vlady Gryc a Josef Bouda. FOTO: archiv autora

 pondělí 21. března 2016, 7:10

 

Přerovský rodák Pavel Novák junior je synem kdysi slavného Pavla Nováka (1944 - 2009), ale svou "cestu ke slávě" si musel prošlapat stejně sám. Dokonce ve svých začátcích vystupoval jako Pavel Riedl, to měl ještě za zády rockovou kapelu Pirillo. Později koncertoval se zpěvačkou Danou Vrchovskou a posléze s kapelou Family, kde už vystupoval se svým otcem.

Po otcově smrti se Pavel Novák junior vrhl opět na sólovou kariéru a je neuvěřitelně pracovitý. Během uplynulých šesti let má za sebou stovky koncertů. Jednak pokračuje v hudebně-výchovných pořadech pro děti, jednak koncertuje pro dospělé publikum. Rok po smrti otce zorganizoval sérii vzpomínkových koncertů, z nichž vzešlo DVD "Jsi tady stále" a loni vyšlo dvojalbum "Pavel Novák je tu stále", na kterém nazpíval zcela po svém celkem šestadvacet starých otcových hitů.

Vedle toho si však jde vlastní cestou. Nazpíval nejen  vánočně laděné album, na němž má například i duet s Leonou Machálkovou, ale původní repertoár přináší i jeho aktuální autorské album "Neřesti a ctnosti".

O něco složitější to má zpívající textař Vlady Gryc, který pochází z Ostravy. Před lety sice začínal v severomoravské metropoli, kde se učil tančit u legendární Jarky Calábkové, zatímco první zpěvácké a muzikantské zkušenosti získával u věhlasného hlasového pedagoga Lea Jehneho a slavného kapelníka Vladimíra Figara, ale poté, co zkoušel štěstí v USA a Kanadě, se nakonec usadil v Berlíně. Přesto se snaží o přízeň českého publika.

V Berlíně spolupracuje už nějakou dobu s dnes už renomovaným hudebníkem, skladatelem a aranžérem Hellmutem Sickelem (exmanželem zpěvačky Heleny Vondráčkové, pozn. aut.) , který je autorem i prvního Grycova singlu s písničkami "Tchýně" a "Mája". Dále je to skladatel Michal Worek, a proto je také tu a tam vidět v Praze, kde vznikl i "crazy" videoklip na hitovku "Tchýně".

Jako textař spolupracuje Vlady Gryc s rockovou zpěvačkou Tanjou a dalšími interprety a kapelami. Pro letošní rok chystá své autorské album, dva videoklipy i několik vystoupení v Česku. Mezi jeho letošní plány patří  natočení nového duetu, ale jméno zpěvačky, která s ním dvojzpěv natočí, prozatím tají.

Třetím zajímavým zpěvákem je rodák z Bučovic Josef Bouda, který je tváří i hlasem formace Karel Gott revival Morava. Skupina slaví letos deset let existence a s písničkami Karla Gotta má úspěchy na jevištích v Česku i na Slovensku, loni si zahrála v Dubaji. Je to jistě dáno i repertoárem zlatého slavíka, ale faktem zůstává, že právě elegantní Josef Bouda propůjčuje Gottovým  písničkám hodně ze sebe samého, což v jeho případě znamená tvárný a příjemný hlas, perfektní vystupování a v neposlední míře šarm. Nic neponechá náhodě, což dokládá každé jeho vystoupení.

O základu a začátku kapely Karel Gott revival Morava rozhodlo před deseti lety setkání s hudebníkem Radkem Vernerem, s nímž je Josef Bouda muzikantsky i stylově na stejné vlně. Díky tomu se tato revivalová partička má tak čile k světu.


 

 

Rozhovor z Německa se zpěvákem a textařem Vlady Grycem

Jeho autorský videoklip „Tchýně“ u nás doslova rozbouřil hudební i taneční vody. Severomoravák, který dnes žije v Německu má velice dobré pěvecké základy – studoval u věhlasného profesora Leo Jehneho, spolupracoval s dlouholetým kapelníkem Marie Rottrové, Vladimírem Figarem i dalšími. Má praxi v ostravské televizi i divadle a za sebou pedagogická studia. A nyní tvoří i vystupuje v zahraničí, ale i v Čechách či na Moravě. Zpěváka a textaře VLADY GRYCE jsme vyzpovídali v Berlíně pro Taneční magazín.

Jaký máte vztah k tanci a pohybu vůbec?

„Dřív jsem se hýbal velmi často a rád, dnes o tom už hlavně spíše jenom mluvím. V minulosti nebyl víkend, abych nebyl někde na diskotéce. Když jsem byl mladý, tak jsem se také věnoval hodně plavání. A nějak kolem osmnácti let, když jsem začínal se zpíváním, chodíval jsem i do kroužku scénického tance, který vedla věhlasná osobnost – paní Jarka Calábková. Hodně mě to bavilo, ovšem tréninky byly galeje. Bolely mě i svaly o kterých jsem ani nevěděl, že je mám. Ale to k tanci přece patří.“

A co v mládí taneční? Minuly Vás?

„Kdepak. Bylo to někdy na gymnáziu a chodila tam celá naše třída. V tanečních nás vedli shodou okolností taky manželé Calábkovi a mívali jsme hodiny každý čtvrtek v ostravském kulturáku. Nejvíce mě bavila ,latina´, ale dnes bych nezatančil ani jeden z tanců tak, jak nás to tenkrát učili. Později jsem se věnoval raději tanci scénickemu.“

Odrazily se ty zkušenosti ve Vaší další práci?

„Vzhledem k tomu, že nedělám vyloženě taneční muziku, tak ani moc ne. Jedině snad v tom směru, že se snažím podvědomě hlídat držení těla, nebo, pokud písnička vyžaduje naučit se konkrétní choreografii, nemám s tím žádné problémy. Docela mě uklidňuje, že nepatřím mezi ty interprety, kteří tančí na písničku úplně mimo rytmus.“

VladyGrycStudio

Máte vztah k muzikálům?

„Muzikály miluji. Mám rád jak jejich divadelní, tak filmové podoby. Mně osobně se velmi líbí, jakým způsobem muzikály interpretují Francouzi. Nevím, jestli je to tou krásnou řečí, nebo zda jsou skutečně lepší než jinde? Ale ta francouzská představení mě prostě berou. A hodně. V New Yorku jsem si neodpustil zajít na Fantoma opery a Cats. Též to byly úžasně výkony, i když ve srovnání s oněmi Francouzi, už jsem pociťoval malinko rutinu. Ale tím nechci říci, že ty inscenace byly horší. Ostatně, vždyť na Broadwayi se hraje jeden muzikál i několik let, takže rutina je tady asi naprosto normální věcí. Mám rád i inscenace mnohých českých muzikálů. Mými favority zůstanou i po letech Bídníci a Dracula. V Česku máme několik fantastických muzikálů, které se absolutně vyrovnají světovým produkcím. Avšak zároveň mi přijde, že je tu nějaký divný zvyk dělat muzikál z jakéhokoli námětu – a výsledek taky podle toho pak vypadá. Některá témata, která byla zpracována jako muzikál mi přišla úplně zcestná. Ale nechci se nikoho dotknout, takže zde nemíním konkretizovat. V současné době mě zaujal muzikál Antoinetta – královna Francie.“

A jak se stavíte k pantomině?

„Bohužel, pantomima mě nechává poměrně chladným. Je to bezesporu velká dřina – umět vyjádřit děj beze slov, ale bohužel se mne to dosud nějak nedotklo. Ale co mám velmi rád je černé divadlo a stínové divadlo. Když nad tím teď tak přemýšlím, nejsou ona také součástí pantomimy?“

Proč jste se přeorientoval do Německa?

„V podstatě jde o ,klasický příběh´. Původně jsem měl v plánu zakotvit úplně někde jinde a proto jsem se taky už od dětství pilně učil angličtinu. No a pak jednoho dne zaťukala na dveře paní Láska a všechny plány vzaly za své a můj život nabrat úplně jiný směr. Takže za všechno může ,die Liebe´.“

Své původní písňové texty píše předem anebo textujete hudbu již téměř hotovou?

„Jak kdy. Záleží taky na tom, s kým na písničce spolupracuji. Nejužší spolupráci mám především se dvěma skvělými skladateli: Hellmutem Sickelem, jehož písničky lidi znají z podání jeho někdejší ženy Heleny Vondráčkové, ale skládal také pro Lenku Filipovou a další. A pak také s mladým, velmi talentovaným Michalem Workem. Pokud dělám písničku s Hellmutem, tak spíše píši text na hudbu. Hellmut vytvoří instrumentální základy a já, když mě to zaujme, si to nahraji na mp3, nastavím si nahrávku na sm yčku a nechávám sebou hudbu ,protékat´ – a čekám na impuls, na téma, jež ve mně hudba vyvolá. Někdy je to během chvilky, jindy to trvá celé dlouhé dny. U Michala Worka je to přesně naopak. Já si napíši text podle vlastní představy – tak, jak bych jej na hudbu nikdy asi nenapsal – mám volnější ruku k vyjadřování a Michal následně složí hudbu. Michal se do textu vcítí, nasaje jeho atmosféru a většinou přijde s něčím tak úžasným, s něčím, co předčí mé dosavadní představy. Samozřejmě, že jsme to jak s Hellmutem, tak s Michalem dělali už i obráceně a výsledky byly stejně dobré, ale tohle je pro nás už takový zavedený postup.“

Písní o tchýních – mimo dávného hitu Jany Robbové „Přijede k nám tchýně“ z pera Jaroslava Uhlíře a Karla Šípa – není mnoho, co přímo Vás inspirovalo k tomuto hitu? Vlastní zkušenosti?

„To jste tipnul správně. Moje tchýně byla opravdu neskutečná mrcha. Takže vlastní zkušenosti poskytovaly dostatek námětů. Nicméně, impuls k tomu napsat text k písni Tchýně přišel teprve tehdy, když jsem sledoval, čím během rozvodu procházela moje kamarádka. Ta měla doma taky úžasný ,exemplář´. Písnička byla napsána původně pro ni, ale pro zachování klidu v rodině od toho nakonec ustoupila. Přišlo mi škoda, aby ta skladba zapadla někam do šuplíku. A poněvadž si myslím, že se s ní může identifikovat spousta mužů a žen, upravil jsem si text do mužské formy a nazpíval jej sám.“

Celé video nese autorskou pečeť, jste scenáristou i režisérem videoklipu Tchýně?

„Ano. Scénář jsem si vymýšlel sám a taky jsem si vedl režii. Měl jsem jasnou představu o tom, jak by klip měl vypadat a co v něm chci mít. Za kamerou stála Táňa Lietavová, která se postarala také o střih a efekty. Jsme naladěni na stejnou ,vlnovou délku´, takže spolupráce byla bezvadná.“

Jak na toto dílko reagovala Vaše tchýně, pokud ji máte?

„V době, kdy písnička a klip vznikaly, tak už nežila. Pokud se jí to na onom světě doneslo, tak se určitě musela obracet v hrobě. Jak už jsem řekl, moje tchýně byla neskutečná potvora. Z ,bezpečnostních´ důvodů se proto ani nikdy nedozvěděla, že se vlastně stala mou tchýní i přes svůj nesouhlas. My se navzájem výslovně nesnášeli a tak jsme se ani dobrovolně nesetkávali. Přesto však stíhala úspěšně plivat jed a dělat rozbroje. Nakonec by dnes byla spokojena, jelikož jsme s její dcerou ve fázi rozvodu. Ale na úrovni. Zůstáváme dobrými přateli.“

Chystáte nějaký podobný „štěpný“ autorský videoklip?

„Líbí se mi moc ten výraz ,štěpný´. To je fakt velmi výstižné. Ode dneška to budu taky používat . Ale zpět k otázce. Ano, chystám další autorské ,štěpné´ klipy a chci začít, co nejdříve. Kdyby k tomu nebylo zapotřebí tolik peněz, už by byly určitě hotové. Takže pilně šetřím a jakmile se oteplí, tak bych vše rád dal do pohybu. Hlavnè, abychom se všichni shodli na nějakém, volném termínu, který by vyhovoval všem zároveň. Zvlášť od jednoho z připravovaných klipů si slibuji, že bude hodně ,štěpit´. Víc ale nechci prozrazovat, protože již název písničky by ,odtajnil´ obsah textu.“

Budete v dohledné době vystupovat v Čechách anebo na Moravě?

„V Čechách i na Moravě budu během letošního roku několikrát, ale především kvůli natáčení a práci na CD a organizaci a natáčení videoklipů. Bude to hodně rozlítané. Co se vystoupení týče, tak to budou jen dvě firemní akce ke konci roku. Mimo to mám i několik dalších závazků s jinými umělci. Nemám rád ten pocit, kdy jsem ve stresu a pro jednu věc se nemůžu soustředit na druhou. Musel jsem si stanovit priority, co je pro mě v letošním roce nejdůležitější. Pár vystoupení je sjednáno na rok 2017, ale na organizování koncertů pro leto& ;sca ron;ní rok nezbývá bohužel čas. Pokud ovšem o můj program někdo projeví sám od sebe zájem a bude mi to zapadat časoveho harmonogramu, tak se dá dohodnout.“

VladyGrycPraha

Prozraďte závěrem své další umělecké plány?

„Jak už jsem uvedl, chci dokončit připravované CD. Nahrávání a studiové práce proběhnou na jaře. Pak přijde na řadu shánění financí, aby se nahrávky ,dostaly´ i na CD. A zároveň musím postavit program, s nímž hodlám vystupovat. Také chci natočit alespoň dva nové klipy, které by nové album prezentovaly. To v mém případě znamená připravit si i scénáře. Naštěstí mám už poměrně jasnou představu. Takže, jde hlavně o to domluvit se předem s kameramanem, co je technicky vůbec možné. Také bych rád udělal jeden duet, který však nebude souč ástí mého alba. Tady mě asi čeká boj s byrokracií – ohledně autorských práv. Nějak v mezičase musím ještě otextovat dvanáct písniček pro jistou mladou kapelu.Tím, že já žiju v Německu a oni v Česku, hraje kolikrát proti nám. Všichni máme ještě i jiné závazky a tak nejde vždy všechno podle původních plánů. Nejde pendlovat mezi Německem a Českem každých čtrnáct dnů a tak musíme brát navzájem ohledy. Pro mě je to práce až nad hlavu Takže to shrnu, letos chci hlavně dovést plány ke zdarnému konci a dodržet závazky, které jsem už slíbil.“

Práce je na obzoru opravdu dost, tak raději nebudu zdržovat. A za Taneční magazín přeji další úspěšné texty, písničky i videoklipy.

 

Děkujeme za rozhovor

 

Michal Stein, Berlín

Foto: Táňa Lietavová, Hellmut Sickel

Odkaz: 18.3.2016 tanecnimagazin.cz


 

 

Zpívající básník Vlady Gryc chystá pro letošní rok debutové album, nový duet i dva videoklipy

Koncem minulého roku vydal Vlady Gryc nejen singl s písničkami Tchýně a Mája, ale stačil se svým týmem vyprodukovat i videoklip s písničkou Tchýně. Vznikl crazy klip, kde v titulní roli účinkuje muzikálová herečka a šansoniérka Renata Drössler. To byl však pouhý rozjezd pro letošní rok.

 

Vlady Gryc se svými kamarádkami, zpěvačkami Marcelou Březinovou a Renatou Drössler. 
 
 

 Vlady Gryc se svými kamarádkami, zpěvačkami Marcelou Březinovou a Renatou Drössler. FOTO: archiv autora 

 

 středa 9. března 2016, 7:51 Text: Robert Rohál

 

„Letošní rok je a bude spíš ve znamení práce, než zábavy,” přiznává zpívající básník Vlady Gryc. „Nejdříve chci dotočit připravované CD, nahrávání a studiové práce proběhnou v jarních měsících. Pak přijde na řadu shánění financí, aby se nahrávky dostaly i na CD a zároveň se musí sestavit a nacvičit s muzikanty program, se kterým bych chtěl vystupovat. Také chci natočit alespoň dva nové klipy, které by nové CD prezentovaly, což v mém případě znamená vymyslet si také scénář. Ale nápady už naštěstí mám, tak půjde hlavně o to, abychom s kameramanem probrali, co je technicky vůbec možné,” říká Vlady Gryc, který žije už léta v Berlíně.

Není to tak dlouho, co otextoval zbrusu nové album své (také v Německu žijící) kamarádky, rockové zpěvačky Tanji. A právě v Berlíně spřádá Vlady Gryc své umělecké plány. Hudbou se věnuje řadu let, mezitím se však stačil spojit s renomovaným hudebním skladatelem a aranžérem Hellmutem Sickelem (exmanželem Heleny Vondráčkové, pozn. aut). Ten mu píše písničky, zatímco Vlady Gryc je textuje a zpívá.

Letos by také rád natočil jeden duet, který ale nebude součástí CD.  V tomto případě ho ovšem asi čeká boj s byrokracií ohledně autorských práv - rád by udělal určité změny v původním hudebním zpracování a to bez svolení vlastníků práv není možné. Otázkou zůstává, s kým kýžený duet nazpívá, ale jméno zpěvačky zatím nehodlá prozradit. Ke konci roku jej čekají vystoupení na dvou soukromých, firemních akcích a nějak v mezičasech musí ještě pro jednu kapelu otextovat dvanáct písní.

A jaké plány má na konec roku? Vypadá to, že nebudou jen hudební: „V listopadu a prosinci chodím už tradičně pomáhat do místního útulku pro opuštěné psy a kočky a ani letos tomu nebude jinak. V mém životě hrají zvířátka velkou roli a spousta lidí si asi ani neumí představit, kolik zvířat lidi ročně vyhodí jen tak na ulici, a je jim jedno, že venku jsou třeba minusové mrazy. Přestože mi každá návštěva útulku rve srdce, dává mi zároveň i ten fajn pocit, že aspoň něco málo můžu pro ty studené čumáčky udělat. Pro mě je to práce až nad hlavu a tak doufám, že snad vše půjde celkem podle plánu.”

V budování své zpěvácké kariéry určené pro český hudební trh to Vlady Gryc nemá lehké, ale jde si za svým, je neskutečně agilní. Skutečnost, že žije v Německu a muzikanti v Česku, hraje tak trochu proti nim. Každý z nich má i jiné závazky a tak ne vždy vše vyjde tak, jak by rád anebo jak si to naplánoval.  

„Ale taková je situace a musí se s tím i počítat. Já nemůžu pendlovat mezi Německem a Českem každých čtrnáct dní - a tak je důležité brát navzájem ohledy. Ostatně nejde o život, že jo? Netlačím na pilu, nechci se dostávat do stresu a nechci, aby se z toho, co mě baví, stala noční můra. Takže když všechno vyjde podle plánu, bude to bezva, když ne, tak to bude holt o nějaký ten týden později,” uzavírá Vlady Gryc.


 

 

Zpívající textař Vlady Gryc sklízí s klipem Tchýně úspěch u publika i u svých kolegů

Není to tak dlouho, co zpěvák a textař Vlady Gryc, který žije léta v Berlíně, představil svým českým příznivcům nový videoklip s písničkou Tchýně. Obrazové ztvárnění písně pojal jako mikrokomedii, na které s ním spolupracovaly samé ženy.

Renata Drössler a Vlady Gryc, hlavní protagonisté klipu Tchýně.
 
 

pondělí 21. prosince 2015, 18:03

 

Písnička je předzvěstí jeho chystaného alba, na kterém pracuje s hudebním skladatelem Hellmutem Sickelem. Agilní Vlady Gryc je ale i autorem všech textů na novinkovém CD, které chce letos svému publiku představit rocková zpěvačka Tanja. Ta má vlastní skupinu, ale dodnes koncertuje i s legendární kapelou Citron. S Vladym Grycem spolupracuje už delší dobu, navíc sleduje jeho vlastní tvorbu.

„Klip s písní Tchýně je vymyšlený do detailu,” chválí Tanja. „Je na něm vidět maximální nasazení všech zúčastněných. Vlady je můj kamarád, ale také vím, že do čeho se  pustí, to dotáhne do zdárného konce, za což si ho velice vážím. Má smysl pro humor, který dokazuje toto vtipné video i písnička, kterou s nadhledem prezentuje. Vtipné video, u kterého se člověk nenudí a které si na nic nehraje.”

Podobný názor má i další zpěvačka Marcela Březinová, která říká: „Je to sranda a příjemně vlezlý. Tchýně je song pro dobrou náladu a v tomto rozporuplném čase vítaný.”

Kromě Grycových kolegů z branže baví klip i jeho příznivce. „Upřímně jsem se už dlouho tak nepobavil, jako u tohoto klipu,” říká Libor Jarmar. „Téma je nejen vděčné, ale i věčné a při jeho sledování mám pocit, že jeho autor čerpá ze své vlastní zkušenosti, což bych mu ale nepřál. Vtipný a zároveň inteligentní text a skvělá hudba. Příběh psaný životem. Skvělé.”

Sám Vlady Gryc tvrdí, že mu šlo o to pojat celý klip jako malou komedii s celou řadou gagů, což se mu povedlo. A koho že obsadil do role hodně nepříjemné tchýně? Svou kamarádku a kolegyni, zpěvačku a muzikálovou herečku Renatu Drössler.

„Klip Tchýně je velice vtipný a zároveň k zamyšlení,” říká Renata Drössler. „Myslím, že nejedna snacha, nebo zeť se v něm najdou. Jelikož jsem sama v tom klipu účinkovala a jsem z nátury velice optimistický člověk, i když k pláči a smutku mám taky velice blízko, tak jsem se v roli tchýně s chutí vyřádila. Na divadle jsem vždycky hrávala komediální role. Teprve s přibývajícím věkem a životními zkušenostmi jsem se častěji prezentovala v rolích té vážné ženy, ženy plné reflexe. V hloubi duše jsem dítě, které se raduje z každé maličkosti a vidí svět očima veselého a spokojeného člověka, i když díky tomu často narazí. Ale takový je život, krásný a barevný. Krásný se všemi vzestupy i pády.”

Zajímavé je, že ostravský rodák Vlady Gryc, který si klip vymyslel a režíroval sám, do něj zapojil během podzimního natáčení v Praze samé ženy - kromě Renaty Drössler v něm hraje roli protagonistovy manželky Růžena Dibitanzlová, zatímco za kamerou stála Táňa Lietavová.

„Skladba sice nezapadá do trendy žánrů, i tak ale skýtá potenciál na hit,” míní hudební producent Paul Bornfleth. „V dnešní době není mnoho autorů, jejichž hudba by zároveň s melodií dokázala posluchači nabídnout příběh, podtržený svérázným klipem s osobitostí. Pokud nehledáte nejnovější sound a spokojíte se s dobře poskládaným popem, může být právě tento song vaší trefou do černého. Video má dobrou dynamiku, příběh je jasně srozumitelný, má vtip. Technicky je vše dobře a profesionálně zpracováno."

 

Text: Robert Rohál (Novinky.cz)


 

 

Můj videoklip k písni Tchýně je vlastně taková krátká komedie, říká Vlady Gryc

         

I když léta žije v Berlíně, svou písničkovou tvorbu směřuje zpívající textař Vlady Gryc k českému publiku. Mezi novinky patří videoklip s písničkou Tchýně, k níž hudbu napsal Hellmut Sickel, zatímco Vlady Gryc je textařem a interpretem.

Zpívající textař Vlady Gryc.

 

 

pondělí 16. listopadu 2015, 9:55

 

Jaký máte z videoklipu pocit vy sám a jaké jsou ohlasy?

Videoklip k písničce Tchýně byl uveden do éteru právě čerstvě a samotného mě překvapilo, že za těch pár dní má už docela slušnou sledovanost. Je to taková virtuální odměna práce celého týmu, který se na natáčení videoklipu podílel a ohodnocení toho všeho, co s výrobou videoklipu souvisí. Mně jako interpretovi a zároveň i autorovi textu samozřejmě velmi lichotí, když vidím, že se videoklip líbí a že se u něj lidi pobaví. Moje práce tím pádem plní svůj účel a poslání.

Co klipu říká autor hudby Hellmut Sickel, váš "dvorní" skladatel?

Hellmutovi se videoklip také velmi líbí, s výsledkem je naprosto spokojen. Obzvlášť některé obrazové efekty se mu zamlouvají velice. Původně se měl natáčení účastnit i on, ale změny v jeho pracovním kalendáři mu to nakonec nedovolily a my se tedy museli obejít bez něho. Ale i podle něj jsme to zvládli skvěle a Hellmut, jako autor hudby k písni, se může pod naši práci s klidným svědomím podepsat, což mě těší, protože kdyby Hellmut nesložil hudbu k mému textu, nebyla by písnička a nebyl by ani žádný videoklip.

Pokud vím, jste nejen autorem textu, ale i scénáře. Kdo to ale celé režíroval, stál za kamerou a hlavně kdo si v něm vedle vás ještě zahrál?

Režii jsem si dělal sám. Za kamerou stála moje dlouholetá kamarádka a spolužačka Táňa Lietavová. Známe se už od základní školy. Vím, jak Táňa funguje, vím, že je to ženská do nepohody a že se dokáže se vším porvat, se vším si poradit. V podstatě snad nic pro ni není překážkou, se kterou by se nedokázala vypořádat. Ať už interiér, nebo exteriér... Pokud se zdá být něco nemožné, Táňa skoro vždy najde způsob, jak to možným udělat. Navíc má neskutečnou trpělivost, pevnou ruku a velmi bystré a vnímavé oko, což je pro práci s kamerou veliké plus. Na její konto také musím připsat efekty a střih celého projektu. Táňa má v tomto směru velký talent a byla pro mě jedním slovem terno! Roli tchýně ztvárnila moje další báječná, dlouholetá kamarádka, zpěvačka a herečka Renata Drössler, a nutno říci, že lepší výběr na tuto roli jsem nemohl zvolit. Role mé „manželky“ se ujala naše společná kamarádka Růženka Dibitanzlová, takže jsme se všichni vzájemně znali, díky čemuž byla fajn atmosféra.

Celý klip je hodně "crazy", což byl nepochybně záměr...

Tak tak, je to crazy a mělo to být crazy. Smyslem tohoto videoklipu je prostě pobavit a přivést lidi k smíchu, žádný jiný cíl to nemá. Můj videoklip má být takovou krátkou komedií. Má to být zpestření v tom světě všech těch ponurých až depresivních nebo tupých, sexistických videí a všeho toho, čím nás dnešní televize krmí. Když na sebe chce v dnešní době umělec strhnout pozornost, tak holka musí být oblečená méně než striptérka a chlap musí neustále vystrkovat ten svůj pekáč buchet na břichu. Pro mě je to mediální prostituce, což je smutné. Takže jsem chtěl něco úplně jiného, něco, s čím se může poměrně dost lidí identifikovat, protože mají třeba podobnou zkušenost se svou tchýní a co je zároveň pobaví.

Text: Robert Rohál (Novinky.cz)

Videoklip Tchýně


 

Je to crazy a mělo to být crazy, říká Vlady Gryc o svém novém klipu Tchýně

 

vlady perexJe to pár dnů, co představil zpěvák a textař Vlady Gryc svůj první videoklip s písničkou Tchýně. Zatímco hudba je dílem Hellmuta Sickela, postavu příšerné tchýně si ve zmíněném klipu střihla šansoniérka a muzikálová herečka Renata Drössler. I když Vlady Gryc žije už řadu let v Berlíně, klip se točil v Praze a v Česku. A právě k českému publiku směřuje zpívající básník Vlady i svou písničkovou tvorbu. O novinkách a dalších uměleckých plánech vypráví v následujícím rozhovoru.

 

 

 


Na světě máte nový videoklip s písničkou Tchýně? Jaký máte z něj pocit vy sám a jaké jsou ohlasy?
Videoklip k písničce Tchýně byl uveden do éteru právě čerstvě a samotného mě překvapilo, že za těch pár dní má už docela slušnou sledovanost. Je to taková virtuální odměna práce celého týmu, který se na natáčení videoklipu podílel a ohodnocení toho všeho, co s výrobou videoklipu souvisí. Mně jako interpretovi a zároveň i autorovi textu  samozřejmě velmi lichotí, když vidím, že se videoklip líbí a že se u něj lidi pobaví. Moje práce tím pádem plní svůj účel a poslání.

Co klipu říká autor hudby Hellmut Sickel?
Hellmutovi se videoklip také velmi líbí, s výsledkem je naprosto spokojen. Obzvlášť některé obrazové efekty se mu zamlouvají velice. Původně se měl natáčení účastnit i on, ale změny v jeho pracovním kalendáři mu to nakonec nedovolily a my se tedy museli obejít bez něho. Ale i podle něj jsme to zvládli skvěle a Hellmut, jako autor hudby k písni, se může pod naši práci s klidným svědomím podepsat, což mě těší, protože kdyby Hellmut nesložil  hudbu k mému textu, nebyla by písnička a nebyl by ani žádný videoklip.


Pokud vím, jste nejen autorem textu, ale i scénáře. Kdo však to celé režíroval, stál za kamerou a hlavně kdo si v něm všechno vedle vás zahrál?
Režii jsem si dělal sám. Za kamerou stála moje dlouholetá kamarádka a spolužačka Táňa Lietavová. Známe se už od základní školy. Vím, jak Táňa funguje, vím, že je to ženská do nepohody a že se dokáže se vším porvat, se vším si poradit. V podstatě snad nic pro ni není překážkou, se kterou by se nedokázala vypořádat. Ať už interiér, nebo exteriér... Pokud se zdá být něco nemožné, Táňa skoro vždy najde způsob, jak to možným udělat. Navíc má neskutečnou trpělivost, pevnou ruku a velmi bystré a vnímavé oko, což je pro práci s kamerou veliké plus. Na její konto také musím připsat efekty a střih celého projektu. Táňa má v tomto směru velký talent a byla pro mě jedním slovem terno! Roli tchýně ztvárnila moje další báječná, dlouholetá kamarádka, zpěvačka a herečka Renata Drössler, a nutno říci, že lepší výběr na tuto roli jsem nemohl zvolit. Role mé „manželky“ se ujala naše společná kamarádka Růženka Dibitanzlová, takže jsem se všichni vzájemně znali, díky čemuž byla atmosféra během natáčení bezvadná, uvolněná a hlavně hodně veselá.  

vlady 1

 


Jak se vám podařilo ukecat do role příšerné tchýně prvotřídní muzikálovou herečku a šansoniérku Renatu Drössler? Necukala se, i když je to vaše kamarádka, že "vyfasovala"  takovou roli?
Renata je člověk s obrovským smyslem pro humor a má natolik velký nadhled, že se nebojí ukázat se i v jiném světle, než jak ji lidé znají z jejich koncertů a muzikálových či televizních rolí. Právě v tom se projevuje výhoda toho, že vystudovala herectví, kde se naučila pojmout  roli tak, aby se danou postavou stala. Bez tohoto vytříbenému smyslu pro cit by asi nemohla zpívat šansony tak, jak je prezentuje. Renata je absolutní profesionálka a umí se poprat s každou rolí - a myslím si, že si roli tchýně i vychutnala. Jakmile se převlékla do kostýmu, okamžitě se s postavou ztotožnila. Ba naopak bylo zábavné sledovat, že i po ukončení natáčecího dne se Renatě z její role nějak moc nechtělo ven a i večer pobíhala po bytě v těch příšerných šatech, i když už bez paruky a hole. Taky jsme se po večerech na to konto šíleně nasmáli. Navíc s Renatou jsme opravdu velmi blízcí a dobří přátelé a vlastně i důvěrníci. Víme, že se na sebe můžeme kdykoliv a s čímkoliv obrátit a pokud jeden z nás může tomu druhému pomoct, tak to udělá. Jsme takové souzněné duše. Tudíž už když mi Renata poskytla svou výpomoc při nahrávání audia verze písně, bylo tak nějak samozřejmé, že pokud dojde k natočení klipu, nemůže tchýni hrát nikdo jiný, než právě Renata. Akorát jedna věc mě trošku trápí, a to, že píseň je postavená tak, že jsem v ní mohl Renatu představit především jako herečku, že v písničce není dostatek prostoru pro její pěvecké kvality. Ale jsem si jistý, že v blízké budoucnosti budu mít možnost představit  i její úžasný hlas v nějakém společném duetu.

vlady 2

 


Celý klip je hodně "crazy", což byl záměr. Přiznám se, že to pro mne znamená příjemné osvěžení, hlavně, když jsme zavaleni množstvím sexistických videí...
Tak tak, je to crazy a mělo to být crazy. Smyslem tohoto videoklipu je prostě pobavit a přivést lidi k smíchu, žádný jiný cíl to nemá. Přijde mi, že v posledních letech je celý svět nějaký divný, uspěchaný, lidi se pořád někam ženou. Jako by na smích, nebo alespoň úsměv, už neměli čas nebo ani chuť. Můj videoklip má být takovou krátkou komedií. Má to být zpestření v tom světě všech těch ponurých až depresivních nebo tupých, sexistických videí a všeho toho, čím nás dnešní televize krmí. Když na sebe chce v dnešní době umělec strhnout pozornost, tak holka musí být oblečená méně než striptérka a chlap musí neustále vystrkovat ten svůj pekáč buchet na břichu. Pro mě je to mediální prostituce, což je smutné. Takže jsem chtěl něco úplně jiného, něco, s čím se může poměrně dost lidí identifikovat, protože mají třeba  podobnou, vlastní zkušenost se svoji tchýní  a co je zároveň pobaví.


Kdo, nebo co bylo inspirací k textu a příběhu písně Tchýně? Nějaká autentická osůbka?
Nápad na text písně Tchýně vzniknul poté, co  jedna moje kamarádka procházela rozvodovým řízením. Když mi vyprávěla, jakých intrik, lží a výmyslů se pravidelně dočkávala ze strany své tchýně, řekl jsem si, že tohle téma musím zpracovat do textu a nechám to zhudebnit, protože s tímto fenoménem s názvem tchýně se potýká strašně moc lidí a že je tím aspoň pobavím a dám jim najevo, že v tom nejsou sami. Původní text byl napsán pro ženu, ale žádné zpěvačce se do toho z čistě osobních důvodů, které jsou celkem pochopitelné, moc nechtělo, i když text, jako takový se jim líbil. A vzhledem k tomu, že moje tchýně je přinejmenším stejný případ, jako ta, o které zpívám, rozhodl jsem se text pojmout ze svého pohledu, upravil jsem ho pro chlapa, Hellmut dodal hudbu a já to nazpíval sám. V klipu jsou pak vidět úlomky toho, čeho je tchýně schopná a jak ji vidím já. Pokud si teď někdo říká, že až si to moje tchýně přečte, tak ji z toho klepne, tak můžu všechny uklidnit, že nemluví, ani nerozumí slovo česky. Navíc si už dlouho jdeme úspěšně z cesty, v podstatě se  nestýkáme.

vlady 3

 


Ještě, že tak. Jaké máte s klipem a potažmo s novou písničkou plány? Není to náhodou i předzvěst autorského alba?
No cíl je takový, že bych klip chtěl  pokud možno co nejvíce rozšířit mezi lidi, což je cílem asi každého videoklipu. Když si povede dobře, tak písničku zkusím nabídnout rádiovým stanicím a pak - děj se vůle boží. Dostat dnes písničku do rádií, aby se hrála, není vůbec  jednoduché.  Kritéria pro zařazení nové české písničky do vysílacího programu se hodně změnila. Dnes, pokud pomineme příval písniček ze zahraničí, tak pustí českou písničku převážně jen, když už je z ní hit na internetu, nebo jinak hrají pořád do úmoru ty dvacet let staré, otřepané odrhovačky s tím odůvodněním, že lidi je chtějí. No bodejť by je nechtěli, když o většině nových českých písní nemají ani tušení. Na internetu tráví čas především ta mladá generace, ta střední a starší na to nemá moc času, a když už si ten čas najde, tak určitě nesjíždí hudební kanály a žebříčky hitparád. Informace o muzice získávají především z rádií… Takže se vlastně nedozví nic moc nového.

vlady 4


Teď musím ještě dodělat německé a anglické podtitulky, abych mohl videoklip vypustit ven i pro lidi v zahraničí, kteří u ryze české verze nemají ani páru o tom, o čem tam vlastně zpívám. A protože tchýně je téma, se kterým se potýká spousta lidí na celém světě, tak bych chtěl, aby aspoň věděli, o čem se v textu pojednává.
Co se autorského CD týče… No vy jste snad jasnovidec... Ano, připravuji své autorské CD a výběr skladeb už je vlastně kompletně hotový. Nyní už jen dodělat muziku k posledním čtyřem písním a pak hurá do studia. Nahrávat jsem se rozhodnul až na začátku příštího roku, protože se znám a určitě i letos v zimě, jako každoročně, mě skolí chřipka nebo angína, a to se pak z toho dostavám několik týdnů a moje hlasivky ještě déle. Takže zajišťovat si teď na zimu studio a riskovat, že zase budu muset všechno rušit, to ne. Raději si počkám na jaro. Navíc mě aspoň teď netlačí čas.

Vlady 5

 


Je to zvláštní, žijete už řadu let v Německu, ale své písničky směřujete  k českému publiku. Nepřestěhujete se náhodou do Prahy...?
Ne, zatím na žádné stěhování do Prahy ani jinam nepomýšlím. Do Česka jezdím několikrát do roka. Ostatně vždyť do Prahy jsou to z Berlína jen čtyři hodiny. Praha je sice krásné město,  žil jsem tam dost dlouho,  ale vyhovuje mi, když se tam vracím, ale už jako turista. Praha se během posledních let taky hodně změnila a nejsem si jistý, jestli bych tam dnes chtěl žít trvale. Možná to za pár let budu vidět jinak, ale teď určitě ne. Když to povinnosti vyžadují,  můžu si do Česka kdykoliv zajet. A co s písniček týče, tak ano, jsou směřovány k českému publiku, ke kterému mám také citově nejblíž. Anglicky sice mluvím plynule a píšu i texty v angličtině, ale necítím v sobě potřebu vyjadřovat se ve svých písních jinak než česky. Klidně si tu a tam střihnu nějakou písničku v angličtině, němčině nebo italštině, ale jen jako zpestření. Mám rád svůj rodný jazyk, je velmi pestrý, ohebný, bohatý na výrazy, miluji všechny ty nuance a dvojsmysly, to třeba němčina nemá. V češtině umím nejlépe vyjádřit své pocity a podle toho je taky pak podat a prezentovat. Dříve jsem nad tím moc nepřemýšlel, ale asi je ve mně fakt kus patriota. To asi člověk zjistí, až když si uvědomí, že to, co bylo dříve každodenní, samozřejmou součástí jeho života, tak najednou není, a pak si teprve uvědomí pravou hodnotu a krásu toho, čemu dříve vůbec nevěnoval pozornost. A v mém případě je to čeština.

Vlady 6

 


Takže v Berlíně naprostá spokojenost?
Co se mého osobního života týče, tak ano. Mám tam své zázemí,  mám tam byt,  svá zvířátka, mám tam své kamarády a přátelé, je tam Hellmut a víme, že písničky se dělají nejlépe, když  je tým pohromadě. To všechno by mi v Česku určitě chybělo, nemám chuť zase začínat od píky.  Takže jsem v Berlíně zatím spokojený. I když musím říci, že i po těch všech letech, co tam žiji, tak když jedu do Česka, vždy říkám, že jedu domů.


Spolupracujete hodně s Hellmutem Sickelem, který léta psal pro svou někdejší manželku Helenu Vondráčkovou. Jaký je to pocit, že máte za svého dvorního skladatele právě Hellmuta?
Úžasný! Fakt, že takový profík, který se může pochlubit takovou spoustou hitů, jako Hellmut, teď spolupracuje se mnou, je pro mě něco, jako cena vítězství. To, že navíc komponoval pro Helenu Vondráčkovou, idol mého dětství a mládí, celý ten pocit ještě umocňuje. Helenu jsem obdivoval celý život a obdivuji ji i dnes. Je úžasné, co během své kariéry všechno dokázala. Dokonce stále poctivě sbírám všechna její CD, její sbírku mám téměř kompletní. To, že dnes spolupracuji s Hellmutem, jejím bývalým manželem, člověkem, který pro ni složil spoustu nádherných písní, dokonce některé z jejich největších hitů, je souhra náhod. Osud prostě zkřížil naše cesty a my zjistili, že si vzájemně sedneme a že se v muzice vzájemně doplňujeme. Pár nových písniček jsme párkrát poslali i Heleně. Myslím, že  měly i hitový potenciál a že by jí mohly sednout, ale bohužel jsme se nedočkali ani odpovědi. Je docela možné, že musely projít nějakou cenzurou a k Heleně se možná ani nedostaly.
Pracovat s někým takovým, jako je Hellmut Sickel, je pro mě osobně, velká čest. Ve světě skladatelů a textařů mám jen velice málo vzorů, nebo idolů a Hellmut je jedním z nich. Já jsem velmi rád, že se naše cesty propojily a můžu říct, že dnes patří Hellmut do kruhu mých nejbližších přátel.

vlady 7

 


Vy však také jako autor spolupracujete například také se zpěvačkou Tanjou, pro kterou jste otextoval nové album. Už se ví, kdy spatří světlo světa?
Ano, to je pravda. Pro Tanju jsem otextoval písničky na její nové album a texty jsem jí psal přímo na tělo. Procházely důkladným výběrem, protože Tanja se s každým textem musela stoprocentně ztotožnit. Pokud si za ním sama nestála, text šel z kola ven, i když byl jinak perfektní. Když Tanja  cítila, že by mu nemohla dát to pravé, přímo ze sebe, tak se text prostě odložil. Tanja je profesionálka ve všech směrech a ví přesně, co chce. Žádné dlouhé kecy okolo, prostě jde přímo k jádru věci, a proto se mi s ní výborně pracuje. Ostatně v nás obou koluje ostravská krev a tak jsme naladění na stejnou vlnovou délku. Vydání CD se chystá už chvíli, ale Tanja měla letos tak šíleně nabitý program, že prostě nestíhala. Do toho teď přišla nabídka k hostování  na turné skupiny Citron, kde má Tanja celý svůj blok a na cestách bude v podstatě v jednom zátahu, až do Vánoc. Takže nebyl ani čas na shánění sponzorů. A víme, že vydání CD a celá ta kampaň kolem toho je hlavně o penězích, takže jestli to bude číst někdo, kdo by chtěl, nebo měl zájem Tanjino nové CD zaštítit nebo alespoň částečně  podpořit, ať se klidně ozve ať už na webovkách Tanji nebo mých je kontakt uveden. Urychlilo by se tím všechno. Ale dobrá zpráva je, že Tanja by chtěla začít s nahráváním alespoň pár prvních písni po skočení turné s Citronem. Takže držte palce, ať se sežene schopný sponzor a CD je pak venku během pár týdnů.

vlady 8

 



Foto  Táňa Lietavová
www.vladygryc.wbs.cz


 

Píšu texty pro jiné, ale určitě mám v plánu vydat vlastní album, říká Vlady Gryc

Kdysi začínal kariéru v Česku, dokonce s renomovanými autory, ale poté, co zemřel kapelník Vladimír Figar a sešlo i z chystaného projektu, šel do světa. Zpívající textař Vlady Gryc, který je původním povoláním učitel, pobýval v USA i Kanadě. Dnes žije v Berlíně.

Zpívající textař Vlady Gryc žije a tvoří už řadu let v Berlíně

Zpívající textař Vlady Gryc žije a tvoří už řadu let v Berlíně   FOTO: Pavel Bornfleth

 

 

Jak se vede ostravskému rodákovi v Berlíně? Věnujete se nadále muzice, textům a zpívání?

V Německu žiju řadu let, už jsem si tady zvyknul. Ale musím přiznat, že během prvních dvou let se tu a tam dostavily stavy, kdy jsem zvažoval, jestli nemám sbalit kufry a vrátit se domů. Jenže strašně nerad se vzdávám a řekl jsem si, že když to zvládli jiní, tak to musím zvládnout i já. Česká mentalita je jiná než německá a chvíli mi trvalo, než jsem se adaptoval. I tady se stále věnuji muzice, psaní textů a v poslední době jsem se zase začal intenzivně věnovat i zpěvu.

Na čem a pro koho jste v poslední době pracoval?

V nedávné době jsem napsal texty k novému CD rockové zpěvačky Tanji, které by snad mělo vyjít ještě letos. S Tanjou se známe už dlouho a tak jsem se jí snažil napsat texty, jak se říká „na tělo“. V podstatě je vše hotové, zbývá jen „maličkost“ - najít sponzora tohoto projektu. Pár mých textů se objeví také na připravovaném albu Marcely Březinové, které chystá  na podzim letošního roku, kdy zároveň oslaví pětatřicet let na scéně. No a samozřejmě píšu texty pro svou dlouholetou kamarádku a skvělou šansoniérku Renatu Drössler. Právě v těchto dnech uvedla novou píseň Až jednou přijde…, ke které jsem napsal text, zatímco hudbu složil Michal Worek. Renata je v Česku - v oboru zvaném šanson - absolutní jednička a písničku podala tak, že se mi dojetím naskočila husí kůže.

S kým nejčastěji z hudebních skladatelů a interpretů v současné době spolupracujete?

Několik let spolupracuji s absolutním profesionálem ve svém oboru, který má na svém kontě spoustu hitů, Hellmutem Sickelem. Pracovat s Hellmutem je pro mě velmi příjemné, navíc tato spolupráce má tu výhodu, že Hellmut skvěle ovládá češtinu, což je nesmírně důležité při zhudebňování českého textu.

Taky spolupracuji s mladým, talentovaným a hudebně neotřelým skladatelem Michalem Workem. Kdykoliv mu dám nějaký text, tak k tomu složí něco tak úžasného, že to mnohdy přesahuje rámec mé představivosti. Jsem fakt moc rád, že můžu mít tyhle lidi vedle sebe. Jak už jsem zmínil, píšu hlavně pro Tanju, Marcelu Březinovou a Renatu Drössler. Mám ale už připravené i nějaké texty pro Jitku Zelenkovou a Inu Urbanovou.

Předpokládám, že píšete i pro sebe  - znamená to, že máte v plánu třeba sólové zpěvácké album, kde by byly výhradně vaše texty?

Ano, píšu i pro sebe. Během léta vyjde můj singl Tchýně, který opatřil hudbou Hellmut Sickel a na kterém budou dvě skladby z připravovaného alba. K mání bude na www.vladygryc.wbs.cz, která by měla být spuštěna už co nevidět. Jakým tématem se v titulní písničce zabývám, je asi zcela jasné (smích). Určitě mám v plánu vydat album, které bude zcela autorské, ale v hlavě mám ještě další projekt, kde by nebyly jen moje písničky. Ale všechno má svůj čas...

Text: Robert Rohál, 7.června 2015 (NOVINKY.CZ)


 

 

Strašně nerad se vzdávám, říká textař a zpěvák Vlady Gryc

Zpívající textař, který se už před lety odstěhoval z Česka do Německa. To je Vlady Gryc. Zpívání, textařinu a muziku ale nikdy neopustil, naplno se tomu i věnuje Berlíně, kdy už nějaký čas žije. Přitom je v čilém pracovním kontaktu se zpěvačkami Tanjou, Marcelou Březinovou a Renatou Drössler. Rád by psal i pro Helenu Vondráčkovou, kterou obdivuje řadu let. Je zajímavé, že z hudebníků nejčastěji spolupracuje právě s Heleniným prvním manželem Hellmutem Sickelem, který žije také v Berlíně. Ten je ostatně nejčastějším autorem hudby k písničkám, které si chce Vlady Gryc otextovat a nazpívat pro své plánové album.

Jak se vede v Berlíně? Věnuješ se nadále muzice, textům a zpívání?

Děkuji za optání. V Německu žiju už řadu let a už jsem si tady zvyknul. Ale musím přiznat, že během prvních dvou let se tu a tam dostavily stavy, kdy jsem zvažoval, jestli nemám sbalit kufry a vrátit se domů. Jenže strašně nerad se vzdávám a řekl jsem si, že když to zvládli jiní, tak to musím zvládnout i já. Česká mentalita je jiná než německá a chvíli mi trvalo, než jsem se adaptoval. I tady se stále věnuji muzice, psaní textů a v poslední době jsem se zase začal intenzivně věnovat i zpěvu. Zpívání mi udržuje dobrou náladu a dodává mi hodně energie, kterou zase využívám při psaní.

Na čem a pro koho jsi v poslední době pracoval?

V nedávné době  jsem napsal texty k novému CD rockové zpěvačky Tanji, které by snad mělo vyjít ještě letos. S Tanjou se známe už dlouho a tak jsem se jí snažil napsat texty, jak se říká „na tělo“. V podstatě je vše hotové, zbývá jen „maličkost“ - najít sponzora tohoto projektu. Pár mých textů se objeví  také na připravovaném albu Marcely Březinové, které chystá  na podzim letošního roku, kdy zároveň oslaví pětatřicet let na scéně. No a samozřejmě píšu texty pro svou dlouholetou  kamarádku a skvělou šansoniérku Renatu Drössler. Právě v těchto dnech uvedla novou píseň Až jednou přijde…, ke které jsem napsal text, zatímco hudbu složil Michal Worek. Renata je v Česku - v oboru zvaném šanson - absolutní jednička a písničku podala tak, že se mi dojetím naskočila husí kůže. Ostatně velmi doporučuji zajít si na její koncert.

Co tě inspiruje k psaní textů?

Život. Zcela jednoznačně život, a to ve všech svých podobách. Já sám jsem měl život velice pestrý a zažil jsem spoustu krásných, ale i příšerných období. Stejně tak mi slouží k inspiraci životy mých přátel a lidí v okolí. Ve světě se denně děje tolik krásných, smutných, vtipných, někdy jakoby až nereálných věcí. Život je obrovská pokladnice příběhů a námětů, stačí jen chodit po světě s otevřenýma očima a byt všemu otevřený. Já život miluji, vážím si ho a přistupuji k němu bez jakýchkoliv předsudků nebo vlivů okolí. Proto mi možná umožňuje vidět i věci z úhlu,o kterém někteří možná ani neví, že existuje. Dnešní společnost je uspěchaná, egoistická a často tak zaslepená těmi svými profity, že lidé na věci, které se týkají něčeho jiného než jejich „já“ už nemají čas. Ale i tohle je život a má inspirace…

S kým nejčastěji z hudebních skladatelů a interpretů v současné době spolupracuješ?

Na skladatele jsem měl fakt štěstí. Několik let spolupracuji s absolutním profesionálem ve svém oboru, který má na svém kontě spoustu hitů, Hellmutem Sickelem. Pracovat s Hellmutem je pro mě velmi příjemné, navíc  tato spolupráce má tu výhodu, že Hellmut skvěle ovládá češtinu, což je nesmírně důležité při zhudebňování českého textu. Jednou jsem spolupracoval na písničce,  ke které udělal hudbu kytarista skupiny Propaganda a právě tehdy došlo k tomu, že český text se na hudbu, ač byla velmi dobrá , absolutně nedal zazpívat.
Taky spolupracuji s mladým, talentovaným a hudebně neotřelým skladatelem Michalem Workem. Kdykoliv mu dám nějaký text, tak k tomu složí něco tak úžasného, že to mnohdy přesahuje rámec mé představivosti.  Jsem fakt moc rád, že můžu mít tyhle lidi vedle sebe. Jak už jsem zmínil, píšu hlavně pro Tanju, Marcelu Březinovou a Renatu Drössler. Mám ale už připravené i nějaké texty pro Jitku Zelenkovou a Inu Urbanovou.

Předpokládám, že píšeš i pro sebe  - znamená to, že máš v plánu třeba sólové zpěvácké album, kde by byly výhradně tvoje texty?

Ano, píšu i pro sebe. Během května až června vyjde můj singl Tchýně, který opatřil hudbou Hellmut Sickel a na kterém budou dvě skladby z připravovaného alba. K mání bude na www.vladygryc.wbs.cz , která by měla být spuštěna už co nevidět. Jakým tématem se v titulní písničce zabývám, je asi zcela jasné (smích). Určitě mám v plánu vydat album, které bude zcela autorské, ale v hlavě mám ještě další projekt, kde by nebyly jen moje písničky - ale všechno má svůj čas...

Co za témata řešíš v textech a co tě obvykle k napsání textu inspiruje?

Jak už jsem řekl předtím, inspirací je mi život sám. Co do obsahu, tak se týkají  snad asi všeho, co s sebou život přináší. Píšu texty, a to jak romantické a poetické, tak  i texty humorné, sarkastické,  jedovaté a s nadsázkou. Velmi rád se zabývám tabu tématy. Ačkoliv víme, že určité věci  se dějí zcela běžně a jsou součástí našich životů, tak se o nich raději nemluví. Já velmi rád vybočuji z řady a rád v textech upozorňuji právě na tato  témata. Nejde mi o to, aby se text líbil všem, chci na některé věci upozornit, chci polarizovat. Proto nemám problém v některých textech použít tu a tam i tvrdší slovo, nebo výraz. Tady znovu zmíním můj singl Tchýně, ten text je fakt docela hustý.

Proč jsi vůbec odešel do Německa? Mám zato, že jsi měl tady našlápnuto.  Narážím na tvou spolupráci s Vladimírem Figarem, na přípravu tvého alba...

Asi jsem měl našlápnuto, ale všechno dopadlo úplně jinak, než jaký byl plán. Po vysoké škole jsem pracoval v ostravské televizi, kde jsem se během natáčení pořadu Divadélko pod věží blíže seznámil s Láďou Figarem. Hodně jsme si povídali o muzice, o zpívání a podobně. Poté co Marie Rottrová odešla do Prahy, domluvili jsme se s Láďou, že bychom mohli něco zkusit. Nejdříve jsme zkoušeli jen cover verze, abychom zjistili, jestli by nám to vůbec šlo. Potom teprve začal Láďa Figar pracovat na nových kusech, protože až na základě vlastních skladeb mohla vzniknout vlastní vystoupení a vlastní LP. Láďa ještě stále doprovázel Marušku Rottrovou na koncertech a pracoval, tuším že i s Petrem Němcem. Postupně jsme natočili asi čtyři vlastní věci a pak najednou přišla ta strašná zpráva. Láďu Figara našli zavražděného. No a  s jeho smrtí byly pohřbeny i všechny plány a záměry týkající se naší spolupráce a mé kariéry. Rád na něj vzpomínám, protože to byl jedinečný člověk a skvělý muzikant.

Kariéra v Česku nevyšla, zato jsi vyrazil na zkušenou do Ameriky a Kanady...

Ještě než jsem se vydal za velkou louži, tak jsem zakotvil v Praze. Pak došlo v rodině k jisté tragédii a nějak to všechno na mě padalo ze všech stran. Jediná možnost pro mě byla odejít na čas někam do úplně jiného prostředí, chtělo to jiné lidi, jiný svět. Tak jsem odletěl do Kanady a USA.
Kanadu jsem si zamiloval. Pobýval jsem v Montrealu, kde se pravidelně, dvakrát týdně, scházeli Češi a Slováci v tamním Slovanském kulturním domě. Kamarád mě tam uvedl a od té doby jsem tam s jejich kapelou zpíval české a slovenské písničky. Mohli jsme  zpívat i v angličtině nebo francouzštině, ale lidi chtěli jen skladby v češtině. Ta atmosféra, když všichni zpívali s námi, byla nepopsatelná. V takových momentech si člověk uvědomí, kam skutečně srdcem patří. Pro mě to byl nezapomenutelný zážitek!

Po návratu domů jsi ale stejně zase zmizel a usadil v Berlíně. Proč?

No, když se vrátíš po roce odněkud, kde to funguje všechno poněkud jinak, tak se najednou začneš na spoustu věcí dívat taky jinak. Najednou vidíš chyby a nedostatky, které jsi dříve neviděl. Vlastně jsi o nich ani nevěděl, do té doby nebylo co srovnávat. Najednou jsem zjistil, že to či ono se mi nelíbí. Nevěděl jsem, jestli jsem se za ten rok změnil já nebo lidi kolem. Najednou jsem se v Česku necítil pohodlně. Ovšem je třeba dodat, že ještě před odletem do Kanady zaťukala u mých dveří paní Láska a tak jsem po návratu na rodnou hroudu holt sbalil kufry a šel za hlasem srdce (smích).

Německá pop music tě oslovuje?

Určitě ano. Tady v Německu mají několik velmi schopných a talentovaných umělců. Někteří  dokonce dosáhli i mezinárodních  úspěchů jako třeba Nena, Sarah Connor, nebo dříve Nina Hagen či kapely Scorpions a Rammstein. Německá pop music mě dnes určitě oslovuje více než americká, kterou nás dennodenně odevšad krmí. Americká pop music je pro mě jen směs všech možných samplerů a zvuků, kde vnímám už tak akorát tempo, ale melodie skladby mi zcela uniká. Zato německá pop music si ještě stále zakládá na melodii. Překvapilo mě, že tady i mladí hodně ujíždějí na tzv. šlágrech. V Česku by se asi šlágr moc neuchytil, ale tady snad neexistuje domácnost, ve které by se nenašlo aspoň jedno CD šlágrů.

Vraťme se do Česka. Kdo se ti v české pop music zamlouval tenkrát a kdo se ti líbí dnes?

No, já byl od malička zamilovaný do Heleny Vondráčkové a jsem ji věrný dodnes. Dříve byla mým velkým idolem také  Petra Janů. Dnešní česká pop music je ale tak divná, že si ta jména, která přicházejí tak rychle, jak rychle zase odcházejí, ani nestačím zapamatovat. Ale koho stále považuji za jedničky a skutečné hvězdy, jsou Helena Vondráčková, Věra Špinarová, Sisa Sklovská, Gabriela Gunčíková a samozřejmě zpěvačky, pro které píši a které jsem už zmínil v úvodu článku. Chlapské hlasy mě nikdy nijak moc nebraly, takže mezi nimi favority nemám.

Zajímavé je i to, že jsi vystudoval pedagogickou fakultu, ale potom jsi působil v ostravském divadle a ostravské televizi. Jak vzpomínáš na tu dobu?

Původně jsem se pokoušel dostal do Prahy na Karlovu univerzitu, na obor tlumočnictví-překladatelství, ale nevyšlo to. Tak jsem musel vzít zavďěk pedagogickou fakultou. Bylo to lepší než jít na Báňskou, protože já a technika… to fakt nejde dohromady. Ale ani peďárna nebyla to, co bych chtěl v životě dělat a tak jsem později  nenastoupil před tabuli, ale do ostravské televize. V divadle jsem pracoval jen externě během studií. Televize mě táhla mnohem více. Bylo to skvělé období, poznal jsem tam spoustu zajímavých, inteligentních a zábavných lidí. Snad nikde se člověk nenasměje a nepobaví tolik jako na natáčení, ať už v terénu nebo ve studiu.Věci, které se tam stávají, by si člověk snad ani nevymyslel. Byly to prostě, jak se říká, „boží časy“ a rád na ně vzpomínám.  

Co tvoje další aktivity a zájmy? Vím, že máš rád a podporuješ nejen němou tvář...

To je pravda, zvířata jsou nedílnou součástí mého života. Dříve jsem chtěl být dokonce veterinářem, ale po zjištění, že součástí studia byla také fyzika a chemie, jsem tuto myšlenku rychle zavrhnul. Bolí mě, když slyším, že někdo týrá nebo zabíjí zvířata. Vytáčí mě, když vidím, že si někdo pořídí zvíře, aniž by se předem informoval, co to obnáší a pak jej po čase někde vyhodí v lese, nebo u silnice. Zákony jsou u nás v tomto směru velmi slabé. Já sám mám doma tři kočky, pro které bych obětoval cokoliv. Podporuji místní útulek, v zimě nosím deky, hračky a krmení, ale vím, že to nestačí. Rád bych poskytnul domov více zvířatům, ale tři kočky v bytě je tak akorát. Taky mě trápí situace v hospicích. Lidé, kteří tam přijdou, by si zasloužili mnohem lepší péči, vždyť je to jejich poslední štace! Ale nejsou peníze a není dost odborného personálu. Přál bych si mít dostatek prostředků, abych v tomto směru mohl pomoci. Vždyť nikdo nevíme, jak sami a kde jednou skončíme.

Nemůžu se tě nezeptat na zpěvačku Celine Dion, kterou řadu let obdivuješ a se kterou ses i osobně setkal. Co tě k ní tak poutá?

Celine jsem poprvé viděl během mého pobytu v Montrealu. Tehdy ještě nebyla slavná, jen Franko-kanaďani znali její jméno. Hlasově mě úplně odrovnala, během jedné pisničky jsem se do ní úplně zbláznil. Když jsem tady později scháněl její CD, dívali se na mě jako na blázna s tím, že nemůžou mít CD kdejaké rádoby zpěvačky. Mě se to tehdy šíleně dotklo. A když asi o rok nebo dva později Celine začala dobývat svět, byl jsem strašně hrdý na to, že já ji "objevil" už dříve, když ještě nebyla slavná. Jsem rovněž jejím sběratelem. Mezi fanoušky Celine Dion se říká, že mám údajně největší sbírku v Evropě. Zda to je pravda, nevím, nikdy jsem moji sbírku nesrovnával s jinými. Celine mě upoutala nejen svým hlasem, což musel být dar od Boha, ale i svoji lidskostí, skromností a trpělivostí s často až hysterickými fanoušky. Nezažil jsem, že by Celine někdy někoho odmítla anebo že by se na někoho škaredě podívala. Vždy rozdávala podpisy a úsměvy, dokud i ten poslední fanoušek nebyl uspokojen.

Jak vidíš nebo jak bys rád viděl tvou uměleckou budoucnost?

Tak svoji budoucnost asi nezná nikdo, ale zcela jistě můžu říct, že mě budou asi jednou muset vynést na márách s tužkou a papírem v ruce (smích). Každopádně bych si přál, aby mi sloužilo zdraví, protože bez toho nejde nic. Abych měl ještě dlouho hodně energie a nápadů, abych mohl napsat spoustu nových a hezkých textů, aby mě i nadále provázela radost ze zpívání a aby to klukům skladatelským dobře hrálo a o hudební nápady aby nebyla nouze, protože bez nich by to nešlo. Věřím, že když se díváme na budoucnost pozitivně, tak taky všechno pozitivně dopadne. Takže budoucnost je jasná – MUZIKA a PSANÍ !

Foto:


 

TOPlist